Je tomu již 125 let, kdy poprvé zazněla lokomotivní píšťala na nejstarší podřipské lo-
kálce ze Zlonic do Hospozína. Za vznikem této 7,8 kilometru dlouhé lokálky stála společ-
nost Pražsko-duchcovská dráha (Prag-Duxer Eisenbahn, zkratka PDE), která si touto tratí chtěla zajistit nového významného zákazníka - hospozínský cukrovar.
    Původní snahy PDE ovšem nebyly mířeny na cukrovar v Hospozíně, nýbrž na cukrovar ve Velvarech. V konkurečním boji na přelomu 70. a 80. let o velvarský cukrovar se Spo-
lečností státní dráhy ale PDE neuspěla a své úsilí zaměřila na náhradu v podobě již zmí-
něného cukrovaru v Hospozíně, jenž byl vlastněn hrabětem Ferdinandem Kinským. Koncesi k výstavbě a provozování dráhy ze Zlonic do Hospozína získala společnost říšským zákonem 30. září 1881. Trať byla projektována s největším sklonem 20 promile a nejmenším poloměrem oblouků 200 metrů. Provoz vlaků byl povolen pouze ve dne s maximální rychlostí pouhých 20 km/h. Jedinou významnou stavbou železničního spodku je most na vlečce do hospozínského cukrovaru. Provoz na lokálce byl zahájen 17. července 1882.

    

    Nová trať měla jen dvě stanice: mezilehlé Břešťany (dnes Tmáň) a koncový Hospozín (dnes Kmetiněves). Stanice Břešťany dlouhá 345 metrů měla zpočátku jen dvě koleje a sloužila zejména k nakládce cukrové řepy. Pro sílící nakládku cukrové řepy bylo krátce po zahájení provozu přistoupeno k vybudování kusé koleje číslo 4 s boční nakládací rampou. V první polovině 20. let 20. století kolejiště opět přestávalo v období řep-
ných kampaní kapacitně postačovat, proto došlo roku 1924 k posunutí hospozínského zhlaví stanice a pro-
dloužení staničních kolejí o 47 metrů. Zároveň byla prodloužena boční nakládací rampa na délku 100 metrů. Dnes bývalá stanice může na svou slávu jen vzpomínat - po snesení kolejiště v 80. letech zbyla pouze pří-
má kolej a původní nádražní budova slouží obytným účelům.
    Stanice Hospozín byla koncovou pouze do roku 1900, kdy do ní byla zaústěna trať z Roudnice nad Labem a stanice tak musela být rozšířena. Stejně jako Břešťany je stanice Hospozín dnes také pouhou zastávkou, jen kolejiště nebylo tolik redukováno.
    Samotný cukrovar byl k lokálce připojen 740 metrů dlouhou vlečkou zaústěnou do stanice Hospozín. Krom této vlečky byly do trati zaústěny vlečky z knížecího cukrovaru ve Zlonicích, z koželužny Hynek Tanzer a syn a z parní pily a továrny na obrábění dřeva. Roku 1929 vznikla poslední vlečka, která k trati připojila silo hospodářského družstva ve Zlonicích.
    Provoz roku 1882 zahajovaly dvě dvouspřežní lokomotivy označené řadou SU I a jmény "Osegg" (Osek, výr. číslo 2488) a "Svolenowes" (Zvoleněves, výr. číslo 2489) dodané PDE lokomotivkou ve Vídeňském No-
vém Městě roku 1880 pro posun ve stanicích společnosti a obsluhu připojených lokálek. Až roku 1883 byly PDE dodány dvě dvouspřežní lokomotivy určené přímo pro lokálku ze Zlonic do Hospozína. Byly vyrobeny pod výrobními čísly 1249 a 1250 v továrně Krauss Linz v dnešním Rakousku a po technické stránce odpoví-
daly dříve dodaným lokomotivám "Osek" a Zvoleněves". Proto byly označeny taktéž řadou SU I a navíc jmé-
ny "Břešťany" a "Hospozín". Po zestátnění lokálky spolu s celou společností PDE roku 1892 byly obě lokomo-
tivy přeznačeny na řadu 87 s inventárními čísly 03 a 04 dle zvyklostí Rakouských státních drah. Ty je pone-
chaly na své domovské trati, kde se dožily zahájení provozu na přípojné trati z Roudnice nad Labem do Hospozína roku 1900. V roce 1918 vzniklé ČSD převzaly s tratí pouze lokomotivu 87.03 "Břešťany" (lokomo-
tiva 87.04 "Hospozín" byla zrušena již roku 1911). Ačkoliv bylo u ČSD pro tuto lokomotivu připraveno nové řadové označení 220.001, nebylo s ní jako s jediným nijak výkoným zástupcem řady počítáno a roku 1924 byla odprodána na vlečku podniku pro těžbu písku v Postoloprtech, kde jezdila ještě v 50. letech 20. století.
    Až do zestátnění místní dráhy Roudnice nad Labem - Straškov - Hospozín 1. října 1925 byly všechny vla-
ky ze Zlonic ukončeny v Hospozíně a cestující pokračující do Roudnice nad Labem si museli pro další jízdu přestoupit. Stejnou komplikaci to představovalo také v nákladní dopravě, kdy bylo nutné jednotlivé vozy zdlouhavým posunem předat druhému vlaku. Proto hned po zestátnění lokálky do Roudnice došlo ke spoje-
ní obou ramen a provozování přímých vlaků v celé trati. Po spojení obou ramen byla na všechny vlaky nasa-
zena samotná lokomotiva 422.030 pocházející z lokálky Roudnice nad Labem - Hospozín.
    15. května 1931 byly na lokálku poprvé nasazeny motorové vozy řady M 122.0. Tyto malé dvounápravo-
vé vozy vyrobené roku 1930 v počtu 30 kusů ve Vagonce Studénka se na trati udržely až do příchodu moto-
rových vozů M 131.1 v 50. letech. Roku 1953 byl na osobní vlaky nasazen unikátní motorový vůz M 260.001 "Stříbrný šíp" z produkce ČKD Praha (výr. číslo 1805/1939), jenž právě na této trati najížděl své poslední ki-
lometry v pravidelném provozu. Smíšené a později výhradně nákladní vlaky vozily v období od konce druhé světové války do roku 1977 parní lokomotivy řad 434.2 a 475.1. Po roce 1977 se na nákladních vlacích pos-
tupně vystřídaly motorové lokomotivy řad T 435.0 (dnes řada 720), T 478.1 (751), T 478.2 (751) a T 466.2 (742). Ve stejné době byly na osobních vlacích nahrazeny zastaralé motorové vozy M 131.1 novými vozy řa-
dy M 152.0 (810).
    Roku 1997 byl zredukován počet osobních vlaků mezi Straškovem a Zlonicemi na pouhé 4 páry v praco-
vní dny a zároveň na ně byly nasazeny motorové vozy řady 809 uzpůsobené pro specifický způsob odbavení cestujících, které je prováděno strojvedoucím. Tento stav trvá dodnes a neposkytuje tak moc pěkné vyhlídky pro budoucnost osobní dopravy na této trati. V nákladní dopravě je trať od 80. let bez využití, výjimku před-
stavují pouze případné odklony nákladních vlaků při nesjízdnosti tratě Zlonice - Slaný - Kralupy nad Vltavou.

Důležité milníky dějin lokálky Hospozín - Zlonice:
17. červenec 1882 - zahájení provozu
1. leden 1892 - zestátnění společnost Pražsko-duchcovské dráhy
23. říjen 1900 - zahájení provozu na přípojné místní dráze Roudnice nad Labem - Hospozín
28. říjen 1918 - převzetí lokálky Československými státními drahami
1. říjen 1925 - sloučení s místní dráhou Roudnice n.L. - Hospozín v jednu trať Zlonice - Roudnice n.L.
15. březen 1939 - převzetí trati protektorátními Česko-moravskými drahami (ČMD/BMB)
8. květen 1945 - návrat trati do rukou ČSD
1. leden 1993 - zánik ČSD, trať přebírají ČD
1. leden 2003 - reforma ČD, trať je předána Správě železniční dopravní cesty, ČD jsou pouze dopravcem